Ing. Stanislav Kotrba

Osobní fotogalerie

O mně / BIO

Forografování mě začalo bavit již někdy koncem 70. let minulého století. To jsem si půjčoval otcovu Practinu - jednookou zrcadlovku, kterou si pořídil v 60. letech za nemalý peníz - vždycky na tajno, abych nebyl bit. Po několika letech se mnou a s mými kamarády sjela nejednu řeku v Čechách, pořídila mnoho fotografií z mladistvých mejdánků i fotek rodinných. Největší dobrodružství nás pak čekalo v temné komoře při kouzlení s vývojkou a ustalovačem, nastavením zvětšováku a experimentování s časem - jak při expozici papíru, tak i při setrvání papíru ve vývojce. Ne vždy se nám dařilo, ale některé fotky máme dodnes.

Od 90. let jsem vlastnil několik "moderních" fotoaparátů a více méně nefotil, ale mačkal na AUTO. Před časem jsem se ke svému koníčku vrátil - pořídil si první digitální zrcadlovku, doplnil základní objektivy a začal úsilovně fotit. Jednou více, podruhé méně úspěšně - ale zatím mne to baví a doufám, že brzo nepřestane. A protože fotit jen tak do šuplíku není zajímavé, budu některé mé výtvory umísťovat na této stránce, a pokud se Vám moje fotky budou líbit - dejte mi vědět - motivace je přece vždycky potřeba.

Zhruba před těmi 40 lety jsem v rozhlase zaslechl tuhle básničku - zapsal si jí na kousek papíru, který od té doby nosím v peněžence - nevím jestli je to úplně přesně zaznamenáno, ale bylo to asi takto:

Chtěl bych být fotograf.
Znal bych závislost clony na čase
a na dálku poznal Praktinu od Praktisixe.
Objektivy střídal bych častěji jak bíle košile.
A pak bych v temné komoře, kterou by mohla být naše koupelna,
slyšel manželku jak říká dceři:
"Nechoď do koupelny, tatínek pracuje."

Nejsem fotograf. Neznám závislost clony na čase
a nepoznám Praktinu od Praktisixe.
A když sedím v temné komoře, kterou je naše koupelna,
slyším manželku jak říká mé dceři:
"Nechoď do koupelny, tatínek zase už blázní"

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Web: www.stakotr.cz